Dětská plenková dermatitida a opruzeniny
Plenková dermatitida zůstává jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolecího věku. Až 50 % dětí nosících pleny mívá během tohoto období nejméně jednou projevy plenkové dermatitidy, na jejichž vzniku se podílí celá řada faktorů: mechanické tření kůže, nedostatečná hygiena, obezita, pocení při nadměrném oblékání apod. Nejčastější výskyt této dermatitidy je mezi 9.-12. měsícem. Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné opruzeniny, které se omezují jen na plenkovou lokalizaci a při léčbě odeznívají během několika dnů až týdnů.
Hlavní příčinou vzniku opruzenin bývá amoniak, který vzniká jako následek bakteriálního rozkladu močoviny, uvolněný z moči. Významné je i působení aktivovaných enzymů ze stolice na kůži kojence v oblasti zadečku. Místa, která jsou vystavena těsnému kontaktu s plenami, jsou nejnáchylnější ke vzniku opruzenin.
Neprodyšná plena nedokáže správně odvést vlhkost a zvyšuje teplotu kůže. Vlhká pokožka je pak mnohem náchylnější k poškození při tření a oděru.
Proto je velice důležité vybírat takové plenky, které zajistí dostatečnou cirkulaci vzduchu, odvedou vlhkost od pokožky a neobsahují přidané látky jako je např. chlor, latex, pleťová mléka apod..
FORMY OPRUZENIN
- Intertrigo – ohraničené, červené, někdy až mokvající plochy vznikající mechanickým třením kůže, nedostatečnou hygienou, pocením apod.
- „Plenková dermatitida” – obecný termín pro větší počet zánětlivých změn na kůži. Rozlišujeme 4 základní formy plenkové dermatitidy:
„W” dermatitida – nejčastější forma, vzniká při pohybech dítěte třením mezi plenou, zadečkem a oblastí genitálií.
Závorková dermatitida – vzniká třením okrajů jednorázové pleny o pokožku a je charakteristická pruhovitým zarudnutím na vnitřních plochách stehen.
Erozivní plenková dermatitida – dochází ke vzniku pupínků v oblasti zadečku, většinou jsou známkou delšího nebo častého kontaktu kůže se stolicí nebo i špatné hygieny kojence.
Kojenecký gluteální granulom – méně častý, může vznikat při dlouhodobé aplikaci silných kortikoidů.
KOMPLIKACE
Nejčastější komplikací je druhotná infekce kvasinkovým mikroorganizmem Candida albicans:
V oblasti genitálu a zadečku se objevuje jako zarudlé plochy. Nejprve se objeví výsev pupínků podobných neštovicím, které později erodují a při okrajích se odlupují. Může se šířit i do dalších lokalit (krční rýha, podpaží). Ve všech výše uvedených případech je nutná návštěva pediatra nebo dermatologa.
PREVENCE A LÉČBA
Základem léčby je zamezit tření postižené oblasti: Snížit vlhkost kůže můžete častou výměnou plen s důrazem na správnou velikost a materiál. Ponechte dítě volně bez plen v teplém suchém prostředí, omezte přehnaně časté mytí a vyhněte se používání ubrousků s obsahem alkoholu a parfemací.
Základem je prevence, která by měla z velké části opruzeninám zabránit. Výběr kvalitních plen je naprostý základ. Plena musí být prodyšná, dobře odvádět vlhkost a nikde neškrtit. Pokud je vyrobená z kvalitních materiálů, není při běžném užívání potřeba používat ani ochranné dětské krémy. Ty jsou vhodné hlavně v okamžiku, kdy už je kůže podrážděná a zarudlá. Pokud krém používáte jako prevenci, je důležité nanášet ho v tenké vrstvě, aby neucpával mikroskopické póry v plence a mohl v ní cirkulovat vzduch.
Většinu opruzenin rodiče zvládnou sami. Zlepšení by mělo být vidět už po pár dnech a úplné zahojení po několika týdnech. Pokud by se přes veškerou pečlivost stav zhoršoval, je nutné navštívit dermatologa nebo pediatra, kteří určí další postup léčby.
Zdroj:
pediatriepropraxi.cz
porodnice.cz
